AFED

Když jsme se rozhodovali, jestli má být opět historické, jako bylo to k 100. výročí Říjnové revoluce v Rusku nebo to k 50. výročí bouřlivého roku 1968, nebo aktuální, vzpomněli jsme si na klasiku Boženy Němcové – chytrou horákyni. A tak si teď připomínáme 25. výročí zapatistického povstání, jehož počátek je datován 1. lednem 1994, tedy okamžikem, kdy Zapatova armáda národního osvobození (EZLN) vystoupila z Chiapaské džungle, aby se po dobrém či po zlém domáhala autonomie původních obyvatel tohoto regionu. Jenže tentokrát nekončíme u výročí, jelikož zapatistické hnutí nebylo poraženo, i když se o to vládnoucí vrstvy v Mexiku snažily a ve svém úsilí nepřestávají. Věnujeme se tedy na našich stránkách živému hnutí, které prodělalo dynamický vývoj a v boji nepolevuje. Navíc prosazuje principy, které jsou anarchistům a anarchistkám vlastní či velmi blízké.

S přípravou tématu nám zásadně pomohl družstevní kolektiv Black Seeds, který se zaměřuje na distribuci kávy pocházející ze zapatistických kooperativ. Právě kávě a s ní spojeným družstvům, ať jde o ta produkční v Chiapasu nebo zpracovatelská a distribuční v Evropě, se věnuje jeden z textů. Dále Black Seeds připravili překlad článku od Leonidase Oikonomakise, redaktora ROAR magazínu. Ten se v něm věnuje vzniku EZLN, odpovídá na kritiku zejména ze strany staré levice, poukazuje jak na úspěchy zapatistů, tak na jejich ideová východiska. Nedalo nám to, a s našimi družstevníky jsme rovnou pořídili také velmi zajímavý rozhovor. Jestli nic jiného, tak právě ten doporučujeme k přečtení. Dotazovaní se nesoustředí jen na vlastní aktivity, líčí také své dojmy z návštěv zapatistických oblastí a kávovníkových družstev, mluví o současných problémech zapatistického povstání a čemu musí čelit, komentují revoluční turistiku. Jeden ze zpovídaných s námi mluvil přímo z Chiapasu, takže vězte, že jde o jedny z nejaktuálnějších informací z dané oblasti, které jsou u nás k mání.

Pro snadnou orientaci jsme připravili stručný přehled historie nejdůležitějších událostí spojených s vojenskými i civilními kroky zapatistů, stejně jako s útoky vlády a paramilitárních jednotek proti nim. „Pomalu, ale kupředu“ je výstižný název článku, který čerpá z knihy Compañeras Hilary Kleinové a zaměřuje se na boj žen za rovnoprávnost, který se stal jedním z nejvýraznějších vnějších znaků zapatistického hnutí. I když jde o revoluční krok kupředu, je stále na čem pracovat. Článek bohatě prokládaný citacemi vede zároveň k zamyšlení nad našimi vlastními rezervami a je doplněn medailonky čtyř významných zapatistek. Hlavní téma čísla pak uzavírá přehled informačních, protestních a solidárních aktivit, které se na podporu zapatistického povstání udály od roku 1994 v české kotlině.

Mimo téma pak přinášíme úryvek českého překladu knihy Petera Gelderloose Anarchie funguje, kterou připravuje k vydání Nakladatelství AF. Vybraný text se zabývá pojmem spravedlnosti tak, jak se k němu přistupuje ve státní společnosti a jak je tomu, nebo by mohlo být ve společnostech bezstátních. Praxí je pak prodchnut článek o organizaci CRIBS, která zajišťuje v Řecku dočasné ubytování pro uprchlice, jež jsou buď těhotné, nebo mají čerstvě narozené dítě. V rubrice „Historie hnutí“ nás zavede Vadim Damier do roku 1919, aby nás seznámil nejprve s Maďarskou republikou rad, a pak s revolučně syndikalistickými boji v Peru. Na pozadí příběhu buddhistického duchovního Gudóa Učijamy si přiblížíme, jak se v Japonsku na začátku 20. století setkalo „náboženství“ a anarchismus. U náboženství ale ještě chvilku zůstaneme, jednak prostřednictvím osobní zpovědi anarchisty opouštějícího lůno římskokatolické církve a pak v zamyšlení oprašujícím anarchistický antiklerikalismus. A nechybí ani trocha kultury, jak jinak než angažované, v rozhovoru s členy multiumělecké platformy BIMB. Dál v Existenci tradičně najdete přehled aktivit domácího antiautoritářského hnutí, zprávy o dění v AF, texty nástěnných novin A3 a množství recenzí na knihy, komiksy a ziny.