Viktor Segalen

Victor Segalen (1878–1919) patří mezi tvůrce, kteří stojí za svého života na okraji literárního dění a uznání docházejí teprve s odstupem. Klíčovým pojmem jeho díla je exotismus, chápaný jako setkávání s „Jiným“, s „ne-já“, jež umožňuje vést metafyzický dialog a dotváří celek jedince. Z cesty na Tahiti vytěžil román Bezpamětní (Les Immémoriaux, 1907); poté se jeho osudem stává Čína. Vzniká cyklus rozmanitých textů, mezi nimiž kromě Reného Leyse vyniká román Syn nebes (Le Fils du ciel, vyd. 1975), básnický soubor Stély (Stèles, 1912, čes. 1978) a básně v próze Malby (Peintures, 1916).

Román René Leys, odehrávající se v Pekingu roku 1911, popisuje formou deníkových zápisků úsilí vypravěče proniknout prostřednictvím mladého učitele do Zakázaného města a odhalit jeho tajemství. Příběh rozehrává stínohru mezi reálným a imaginárním, neznámé je tu vyjádřením touhy po poznání, vzdálenost nezbytnou podmínkou setkání. Segalenovo dílo lze číst několika způsoby – jako detektivní příběh, exotismem inspirovaný román, prózu s autobiografickými prvky, vyprávění o přátelství či beletrizovanou studii Říše středu v jejím zlomovém bodě.

• nakladatelství: Rubato

• 244 stran

• 2022